CO JE KONDENZACE VODNÍ PÁRY?
Ovzduší vždy obsahuje vodu ve formě vodní páry. Kondenzace vodní páry je proces přeměny tohoto skupenství vody na kapalinu. Projevuje se výskytem vodních kapek na konkrétních místech, avšak jen za určitých podmínek. Složení běžného ovzduší je uvedeno v grafu vlevo.
Vodní pára ve vzduchu patří do kategorie JINÉ a tvoří asi 4% celkové skladby ovzduší. Mezi další plyny v této kategorii patří: vzácné plyny - helium, neon, krypton a xenon; běžné plyny - metan, vodík, oxid dusný a jiné oxidy, ozón, radon, jód, amoniak; jiné částice - půdní prach, mikroorganismy a látky pocházející z lidské činnosti. V podmínkách běžného životního prostředí můžeme předpokládat, že množství vodní páry ve vzduchu závisí hlavně na teplotě vzduchu. Teplejší vzduch absorbuje více vody než studený vzduch. To znamená, že na 1 m³ vzduchu při teplotě 20 °C připadá maximální kapacita vody v objemu 17,3 g/m³. Pokud zvýšíme teplotu 1 m³ vzduchu na 30 °C, vzduch pohltí mnohem více vody, a to až do objemu 31,9 g/m3.
CO SE STANE, POKUD SNÍŽÍME TEPLOTU VZDUCHU Z 20 °C NA 10 °C?
Dostaneme vzduch s kapacitou vody v objemu 9,4 g/m³ + 7,9 g kapalné vody v kondenzátu. Kde bude kondenzace viditelná? Abychom procesu porozuměli, musíme znát definici tzv. ROSNÉHO BODU. ROSNÝ BOD označuje teplotu, při které je vodní pára ve vzduchu nasycená, což znamená, že pod touto teplotou začne pára ve vzduchu obsažená kondenzovat. Nasycenost vzduchu znamená, že vzduch přestane absorbovat vodu v podobě vodní páry, protože při stabilním složení a tlaku je maximálně nasycen vodou.
JAK FUNGUJE ROSNÝ BOD
Kondenzace může nastat pouze v následujících dvou případech:
- vlhkost vzduchu je příliš vysoká
- vnitřní teplota při výplních stavebních otvorů e příliš nízká (výplněmi stavebních otvorů rozumíme dveře a okna)
Vlhkost vzduchu v budově může být příliš vysoká tehdy, pokud gravitační ventilace není zajištěna, resp. nefunguje účinně. Pokud v místnosti není účinná ventilace, vzduch spotřebovaný lidmi v životních situacích (dýchání, vaření, mytí atd.) se stává stále více vlhkým, a to díky rostoucímu podílu vodní páry. Tím dochází k procesu sycení (saturace). Vzduch začne zvlhčovat stěny, zejména rohy, a místa blízko dveří a oken. V těchto místech se po chvíli objeví plísně a houby. Pro zajímavost: 4 průměrní obyvatelé typické domácnosti za 24 hodin vyprodukují 10 až 15 litrů vody.
Díky účinné ventilaci je použitý vzduch odčerpán, a místnost se zároveň naplňuje čerstvým vzduchem. Čerstvý vzduch obsahuje více kyslíku a je chladnější, což znamená, že po zahřátí bude schopen absorbovat nově vytvořenou vlhkost v budově, která bude následně odčerpána přes systém ventilace.
Nedostatek účinné ventilace se obvykle projevuje v podobě kondenzace , která se objevuje na vnitřním povrchu vnější lišty. Je to způsobeno tím, že tlak vzduchu uvnitř budovy je vyšší, než tlak vnějšího prostředí. Z tohoto důvodu ohřátý vzduch hledá jakékoliv mezery, do kterých by se mohl rozšířit; pokud je ventilace neúčinná, začíná unikat přes samoregulační větrák (difuzor) okna. Jak je patrné z jeho názvu, samoregulační větrák (difuzor) se používá k čerpání čerstvého vzduchu z vnějšího prostředí, který ale funguje pouze za použití efektivního systému gravitační ventilace. Samoregulační větrák (difuzor) nenahrazuje gravitační ventilaci, slouží pouze pro přívod čerstvého vzduchu z vnějšího prostředí do místnosti při zavřeném okně. Při správném fungování by přes samoregulační větrák měl proudit vzduch pouze z vnějšího prostředí směrem do místnosti.
Kondenzace na zamrzlé výplni stavebního otvoru (například na okně) může nastat, pokud pod touto výplní nefunguje topení, sádrokartonová deska je nesprávně umístěna pod nebo nad oknem nebo pokud je místnost nedostatečně vytápěná. V takovém případě uvnitř místnosti nastává nadměrné nasycení vodní párou způsobené tím, že vlhkost v nevytápěné místnosti je už o něco vyšší, než ve vytápěné místnosti. Následně vzduch vnitřního prostředí narazí na chladný povrch výplně stavebního otvoru (např. v tomto případě vnitřní lišty okna). V případě dlouhodobých mrazů a nedostatku vytápění pod oknem se vnitřní lišta začne postupně ochlazovat, a následně začne ochlazovat vzduch v jeho blízkosti. V důsledku ochlazení vzduchu v blízkosti okna následně nastává kondenzace.
CO PRO NÁS ZNAMENÁ ROSNÝ BOD V PRAXI?
Rosný bod ve zkratce znamená teplotu, při níž je vzduch maximálně nasycen vodními parami. Pokud povrch určitého předmětu v místnosti bude mít nižší teplotu než okolní vzduch, bude mít tento povrch zároveň i rosný bod odlišný od vzduchu. Tím pádem může na tomto chladnějším povrchu docházet k tvorbě kondenzace. V případě několika takových předmětů v místnosti se kondenzace nejvíce projeví na nejchladnějším z nich.
JAK ZABRÁNIT KONDENZACI?
Vlhkost v budově je vhodné udržovat na přiměřené úrovni zajištěním účinného systému gravitační ventilace, udržovaného na přiměřené teplotě.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ VYTVOŘENÍ KONDENZACE?
- Kondenzace na střešním okně (které slouží jako výplň stavebního otvoru) není poruchou samotného okna, ale příznakem nesprávného používání místnosti, chybného stavebního návrhu místnosti nebo konstrukčního nedostatku (resp. kombinací těchto faktorů).
- Zvyšte teplotu v místnosti
- Nainstalujte účinný systém gravitační ventilace
- V případě existujícího, ale neúčinného systému gravitační ventilace nainstalujte zesilovač ventilace na komín
- Namontujte tepelný zdroj pod střešní okna, resp. použijte střešní okna s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi U(w)
- Vyvětrejte místnost při plně otevřených oknech alespoň jednou denně po dobu přibližně 5-10 minut.
- Pokud se kondenzace vytvoří na vnitřním povrchu vnější lišty, zavřete samoregulační větrák (difuzor), nepoužívejte funkci mikroventilace, vyvětrejte místnost podle pokynu uvedeného v bodě 6 a zvyšte teplotu v místnosti
